Kostelany nad Moravou - Oficiální web  

Její charakteristika, historie a současnost

Heraldické symboly obce:

Kostelany nad Moravou leží na úpatí pohoří Chřiby. Velikostí obec náleží do kategorie malých obcí s počtem asi 900 obyvatel, přičemž jejich počet pozvolna stále klesá.
Naše vesnice vznikala jako osada v četných zákrutách řeky Moravy již dávno před tím, než uvádí písemné zprávy z roku 1131. Nejstarší dějiny obce osvětluje do jisté míry i její poloha. Leží na pravém břehu řeky Moravy, v místech, kde řeka tvořila meandry, jimiž byla obec obklopena z východu, jihu a částečně i ze severu. Toto předurčuje, že hlavním povoláním v obci byl rybolov.
Ze starých listinných zpráv poznáváme, že počátkem 13. století nebylo velkého rozdílu mezi povoláním občanů Kostelan a povoláním lidí z okolních vesnic. Vždyť i na Kostelany se vztahovalo darování biskupských desátků z plodin a z dobytka, které se souhlasem olomoucké kapituly odstupuje klášteru velehradskému r. 1220 olomoucký biskup Robert. Zmínku o Kostelanech jako rybářské vesnici uvádí listina Přemysla Otakara II z r. 1258, kdy rybolov v přírodních vodách tekoucích i stojatých byl velmi důležitým zdrojem po stránce hospodářské - byly Kostelany takřka jediným dodavatelem ryb, které byly důležitou potravou po celý rok. Ryby bývaly častým jevem na jídelníčku lidí, pobývajících poblíž tekoucích vod, zejména v době postní.dá se, že rybářské povolání velké části obyvatel naší dědiny rozhodlo o nejstarších dějinách tj. o její příslušnosti nejdříve ke kostelu ve Starém Velehradě a posléze o připojení ke klášteru velehradskému. Církevní ústavy nemohly dobře existovat bez pravidelně organizovaného přísunu říčních ryb. Bez nich nemohly být ani jednotlivé farní kostely v okolí. Rybolov se provozoval ve všech osadách při řece Moravě, ovšem ne vždy ve stejné intenzitě. Dominantní úlohu tu sehrála obec Kostelany, neboť provozování se stalo významným rysem všech obyvatel - s jeho věhlasem se setkáváme i na obecní pečeti. Součástí tohoto emblému je loďka s postavou rybáře zatahující síť.

Rybolov v okruhu obce byl podle všeho zvláště významný - neboť tři velké zákruty mezi Starým Městem a Kostelany byly místem, v němž se zdržovaly ryby domácí i cizí, dunajské i černomořské, které k nám připlouvaly za účelem tření.

Říční rybolov kostelanský se udržel ve své slávě po další století i když mnohokrát byl předmětem sporů ze strany sousedů i vrchnosti. Přesto říční rybolov udržel svůj význam i po celé 18. století. Když došlo k rozšiřování rybníkářství, sláva říčního rybolovu postupně upadala. Přesto jeho obliba v širších lidových vrstvách se poměrně udržovala. Největší zlom do rybaření vnesla vlastní regulace toku řeky Moravy a také zřízení umělých překážek v řečišti, kdy táhnoucí hejna ryb od Dunaje k nám ztratila klidová místa pro pohodlné tření.

Podnět k úpravě říčního toku Moravy daly stížnosti na katastrofální rozsah pravidelných a ještě více nepravidelných povodní. Jejich škodlivost narůstala zejména tenkráte, docházelo-li k nim v době vegetační t.j. koncem jara, během léta a nebo časně na podzim. Tenkráte moravní záplavy ničily nejen výsledky namáhavé práce na polích a lukách, nýbrž i sama lidská obydlí. Nebezpečí záplav nebylo tehdy však v každé době stejné. Pravidelným zjevem, objevujícím se takřka vždy na jaře a na podzim, byly záplavy od doby vrcholného středověku. Souviselo to jednak s vyšším množstvím srážek ve střední Evropě, jednak s prosvětlením lesů v pohraničních horách.

Od konce 18. století se však moravní záplavy pod Hradištěm stávaly vážným nebezpečím. Přispělo k tomu rušení rybníků na střední Moravě, které byly v období svého trvání výbornou plochou retenční pro zadržování nadbytečných srážek. Nepříznivý vliv na vzrůstání moravních záplav měli také úpravy moravních přítoků. V důsledku toho nedocházelo k žádnému zadržování vodního přívalu, tím se na Moravě zvyšovala prudkost toku a přinášela tak katastrofálnější účinky vodních přívalů pod Hradištěm.

Teprve regulace Moravy, zahájena v roce 1912 péčí země moravské, zbavila obec povinnosti udržovat hráze a umožnila lepší zužitkování orné půdy. Regulační práce začaly od bývalého vyústěni Zlechovského potoka pod „Krouhami“, odtud bylo vyhloubeno nové moravní koryto, které mělo umožnit rychlejší odtok vody a zbavit tak Kostelany nebezpečí zátop v době nenadálých přívalů. Důležitým ochranným faktorem bylo zvýšení pravobřežní hráze od obce a vytvoření odlehčovacího území na straně druhé tzv. POLDRU.

Mimořádné záplavy z roku 1997 dokonale prověřily navržený systém ochrany obce, ale nadměrné množství záplavových vod si nalezlo nejslabší místo úplně jinde než se očekávalo. Protržením hráze Zlechovského potoka došlo k zaplavení obce ze severní strany a voda zaplavila na 60 ha půdy a přes 50 rodinných domů. Občané utrpěli značné škody na svém majetku, úrodě, ale hlavně narušená psychika otřásla jejich zdravím. Do dnešního dne lze pozorovat na povodní postižených občanech panický strach z deště, neboť neustále chodí sledovat zvyšující se hladinu na řece Moravě.

Je třeba připomenout také bohatou kulturní činnost v obci, která se opírala o Osvětovou besedu a skromné začátky čtenářského spolku, kdy dokázali uskutečňovat amatérské divadlo složené z místních ochotníků a režisérů - což bylo poplatné své době. Až se podmínky enormně zlepšily postavením kulturního domu, tak iniciativa poklesla natolik, že v současné době můžeme o této činnosti zlatého věku mluvit v době minulé, neboť čtenářský spolek po stoletém trvání neexistuje.
Významným dědictvím obce je kostel sv. Floriána s farní budovou. Budova je v současné době značně poškozena. V období komunistického útlaku byla zdejší farnost donucena prodat budovu státu. Okresní archiv zde zřídil depozitář. Došlo k úplné devastaci, vyloupeno bylo také vybavení interiéru, zejména nádherná kachlová kamna.

Významné dominanty v obci dotváří budovy mateřské školy, kulturní dům, sportovní areál, budova radnice a také v okrajové části obce farma zemědělského družstva.

V roce 1913 byla započata výstavba mostu přes řeku Moravu s dokončením až po první světové válce v roce 1921. Tento most se stal pro obec důležitou spojnicí rozděleného katastru. Tím se odstranil kocáb s převozníkem, který zajišťoval převoz dobytka na pastviny a povozy na obdělávání polí a udržování lesa. V roce 1997 byl tento most prohlášen Ministerstvem kultury ČR kulturní památkou.

Každoročně se zde pořádají Slovácké hody s právem. Hodoví stárci se svým právem a s celou chasou navštíví slavnostní tedeum v místním kostele. Poté se shromáždí před budovou radnice, kde jim starosta obce slavnostně povolí hodovou zábavu. Pod hodovým právem za doprovodu dechové hudby pokračují průvodem po dědině a večer pak v sále kulturního domu.

 

Naše obec je spoluzakladatelem „Agentury pro rozvoj turistiky na Baťově kanálu“, jejímž cílem je zprovoznění tohoto významného vodního díla a také podpora rozvoje turistiky v jeho okolí. V rámci projektů agentury je v obci zřízena výstavka expozice rybářství.

V mrtvém rameni „Tůň“ se vyskytuje množství vzácných druhů rostlin a živočichů. Je zde jedna z posledních lokalit výskytu kotvice plovoucí a významný biotop pro rozmnožování zejména ropuchy obecné a dalších druhů ohrožených obojživelníků. Koncem roku 1997 byla „Tůň u Kostelan“ vyhlášena přírodní památkou.
Obec má také svůj pohřební vůz, který byl naposled použit ještě v 70. letech 20. století. Je bohatě zdoben řezbou a za zmínku také stojí leptané sklo s velmi jemným vzorem.

MOST PŘES ŘEKU MORAVU - kulturní památka

O kostelanském mostě se napsalo už mnohé, ale nejlépe význam tohoto díla mohou zhodnotit sami občané, kteří ho vnímají jako samozřejmost denního využívání. Od 1.dubna 1997 se náš most dostal do podvědomí širšího zájmu, neboť Ministerstvo kultury České republiky prohlásilo most přes řeku Moravu v Kostelanech nad Moravou za KULTURNÍ PAMÁTKU.

Most představuje po technické stránce unikátní doklad mostního stavitelství z počátku 20.století. Tento dokument významně oceňuje jedinečnost ocelové konstrukce a jeho nosný systém, kterých se v ČR zachovalo poměrně málo.
A jelikož je most ve vlastnictví obce, přísluší tedy obci se o tento most náležitě starat, aby se uchoval co nejdéle a také, aby zajišťoval bezpečný průchod a občanům sloužil jako přístup k obdělávání zemědělských pozemků na druhém břehu řeky Moravy. Každým rokem o 1.svátku vánočním pořádá kostelanská mládež Oslavu betlémského světla. Již šestkrát od roku 1997 se most rozzářil stovkami svíček a doufejme, že tato tradice bude trvat ještě hodně dlouho.

TŮŇ U KOSTELAN - přírodní památka

Slepé rameno řeky Moravy leží 0,2 km jihovýchodně od obce Kostelany nad Moravou. Vzniklo při regulaci řeky ve 20. letech minulého století. V mrtvém rameni „Tůň“ se vyskytuje množství vzácných druhů rostlin a živočichů. Je zde jedna z posledních lokalit výskytu kotvice plovoucí a významný biotop pro rozmnožování zejména ropuchy obecné a dalších druhů ohrožených obojživelníků. Koncem roku 1997 byla „Tůň u Kostelan“ vyhlášena přírodní památkou.